ČERNÁ VENUŠE

Středa 15. února 2012 ve 20 hod.

Píše se rok 1817 a anatom Georges Cuvier právě ukazuje v pařížské Královské lékařské akademii vymodelované tělo Saartjie Baartmanové: "Nikdy jsem neviděl lidskou lebku tolik podobnou té opičí," prohlašuje a jeho slova provází souhlas tehdejší vědecké elity.
O sedm let dříve opustila Saartjie rodnou Jižní Afriku a se svým pánem Caezarem odjela do Evropy. Caezar s ní objíždí města a ukazuje bývalou služku lačnému senzacechtivému publiku jako "hotentótskou Venuši", která je vyhledávanou atrakcí chudých i bohatých vrstev společnosti. Saartjie a její neobvykle vyvinuté tělo se stává objektem vědeckého bádání i předmětem nejen mužské chlípnosti.
Původem tuniský scenárista a režisér Abdellatif Kechiche natočil divoký a hutný příběh, který klade otázky po hranicích lidské důstojnosti, ptá se na rozdíl mezi svobodou a otroctvím a poukazuje na rasismus a předsudky, které nejsou jen věcí historie. Černá Venuše je Kechichovým čtvrtým celovečerním snímkem. Zatímco dosud natáčel díla spíše civilního charakteru ze současnosti, v nichž se vždy dotýkal problematiky přistěhovalectví, Černá Venuše je jeho prvním pokusem o zpracování historické látky. Kontinuitu však nacházíme v tématech, která zůstávají již od režisérova debutu stejná. V Černé Venuši stejně jako ve svých předchozích filmech se dotýká otázek jazyka a komunikace, tématu života v exilu a hranic důstojnosti člověka.
Kechiche přistupuje zvláštním způsobem ke své černé hrdince. Zcela se soustředí na její pobyt v chladné a pro ni nepřívětivé Evropě, aniž by odhaloval její minulost. Ač se stáváme svědky Saartjiina martyria, její vnitřní život nám zůstane utajen. V jejích očích čteme melancholii, únavu, znechucení. Nikdy ale ne volání o pomoc. Byla otrokem, nebo svobodnou umělkyní?
Zatímco Kechichovy předcházející snímky byly ověnčeny řadou cen (na festivalu v Benátkách i jinde), Černá Venuše odjela z benátského festivalu, kde byla zařazena do hlavní soutěže, s prázdnou. To ovšem nijak nevypovídá o hodnotě snímku.

Francie 2010, 159 minut

Režie: Abdellatif Kechiche
Scénář: Abdellatif Kechiche
Kamera: Lubomir Bakchev, Sofian El Fani
Hudba: Slaheddine Kechiche
Hrají: Yahima Torrés, Andre Jacobs, Olivier Gourmet, Elina Löwensohn, François Marthouret, Michel Gionti, Jean-Christophe Bouvet

Ocenění
MFF Benátky 2010 - Nominace na Zlatého lva