ZABÍJEČ OVCÍ

Středa 22. září 2010 ve 20 hod.

Obrazy ze života v černošské chudinské čtvrti doprovázené songy špičkových zpěváků.

Základní motiv filmu nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (H. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, režisér se soustředí spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu.

Film se objevil v kinech až roku 1977, a to jen nakrátko. Během dalších desítek let byl obtížně dostupný, na ohrané 16mm kopii, o čemž svědčí slogan, že o filmu více lidí psalo, než jej mohlo vidět. Nicméně v té době získal cenu na Berlinale. Teprve po třiceti letech se podařilo tuto "ztracenou klasiku" zachránit, film restaurovat a převést na 35mm a zejména zaplatit práva soundtracku. Jde totiž o 22 písní osobností jako Etta James, Dinah Washington, Paul Robeson, Louis Armstrong, skladby Gershwina, Rachmaninova a dalších.

Zabíječ ovcí prošel nevšední historií. Charles Burnett jej natáčel na ulicích a v příbytcích ve Wattsu, chudinském černošském předměstí Los Angeles, převážně s neherci (svými přáteli a známými), o víkendech v letech 1972-73, a dokončil jako diplomovou práci na kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozpočet nepřesáhl 10.000 dolarů. Kromě scén z prostředí, kde vyrůstal, v něm chtěl rovněž zachytit historii černošské hudby.…

Scénář, režie, kamera: Charles Burnett
Hrají: Henry Gayle Sanders, Kaycee Mooreová, Charles Bracy, Angela Burnett, Eugene Cherry, Jack Drummond

USA 1977, 80 minut

Ocenění (výběr)
1981 Fórum mladého filmu MFF Berlín - Cena FIPRESCI
2002 Národní společnost filmových kritiků - zařazení do kolekce "100 zásadních děl všech dob"
1989 Národní filmový registr kongresové knihovny - zařazení do kolekce prvních padesáti filmů