SKAFANDR A MOTÝL

Středa 1. prosince 2010 ve 20 hod.

Jean-Dominique Bauby byl úspěšný muž, na vrcholu svých sil. Vedl francouzskou pobočku časopisu Elle, měl dvě děti, peníze, milenky, a obdiv okolí. Jednoho dne ho uvrhla těžká srdeční příhoda do hlubokého komatu. Když se z komatu dostal, všechny jeho motorické funkce byly nenávratně poškozeny. Uvězněn ve vlastním těle se nemohl hýbat, mluvit ani dýchat bez cizí pomoci. Jediné, čím mohl na svém bezvládném těle hýbat, bylo jeho levé oko, které se stalo jeho spojením s vnějším světem, s lidmi, se životem.
Zpoza skafandru, ze kterého se nemůže hnout, Jean-Do ve filmu někdy humorně, sarkasticky a s nadhledem, někdy dojatě a s rozčarováním popisuje svůj život před nehodou, život, který může skrze slova prožít znovu a svůj současný život zúžený na vidění jedním okem. Náhradou je mu vysněný imaginární svět, jediné místo, kde se hýbe a ve kterém může dělat co chce, kde chce a s kým chce, kde létají motýli…
Režisér využil zajímavou a pestrou paletu filmařských prostředků, aby stvořil dojemný, radostný, osvobozující a vizuálně podmanivý testament lidské potřeby milovat, tvořit a snít, nutkání pokračovat, i když se všechno zdá ztracené. Smršť barev, krásy a humoru v představách Jeana-Do vyvažuje jeho tísnivou realitu ve skafandru nehybného těla a vypráví také o zázraku umělecké tvorby a o touze komunikovat.
Do skafandru spolu s Jeanem-Dominiquem režisér na většinu filmu zavírá i diváky, protože kamera doslova zastupuje Baubyho fungující oko. Na začátku je obraz někdy rozmazaný, nehybný a neúplný, stejně jako ho viděl pacient, který se probudil z kómatu. Když Jean-Do přijme svou novou existenci a uvědomí si, že kromě oka nemá paralyzovanou taky představivost a paměť, Schnabel rozzařuje plátno obrazy horských krajin, dívčích vlasů vlajících ve větru nebo divokých vln oceánu.

Svým okem nakonec píše Jean-Do autobiografickou knihu "Skafandr a motýl". Mrkáním oka upozorňuje na písmenka abecedy, kterou mu stále dokola opakují lidé okolo něj, tvoří slova, věty, celé stránky. Kniha, kterou Jean-Dominique Bauby namrkal své asistence, vyšla ve Francii v březnu 1997 a stala se bestsellerem. Deset dní po vydání 44letý Bauby zemřel.

Scénář: Ronald Harwoodl
Režie: Julian Schnabel
Kamera: Janusz Kaminski
Hudba: Paul Cantelon
Hrají: Mathieu Amalric, Emmanuelle Seigner, Marie-Josée Croze, Anne Consigny, Patrick Chesnais, Niels Arestrup, Jean - Pierre Cassel, Marina Hands, Max von Sydow, Gérard Watkins

Francie / USA 2007, 112 minut