HLAD

Středa 6. října 2010 ve 20 hod.

Věznice Maze v Severním Irsku a její blok H je místo, kde by se většina smrtelníků nechtěla ocitnout ani na exkurzi. V roce 1981 zde skupina odsouzených z radikální organizace IRA přistoupila k protestům, jejichž cílem bylo dosáhnout uznání statutu politických vězňů. Poté, co nezabralo důsledné odmítání základních hygienických návyků a vězeňského ošacení, bylo nutno se odhodlat ke krokům ještě krajnějším. Neformální vůdce skupiny Bobby Sands přišel s myšlenkou dobrovolného a totálního hladovění a jako první za její naplnění zaplatil životem. Dvouměsíční hladovka se zapsala do dějin krvavého britsko-irského potýkání a rozdělila veřejnost v názoru, kde přesně leží dělící čára mezi politickým terorismem a novodobým mučednictvím.
Hlad je ale především osobním monodramatem ústřední figury Bobbyho a jako na jevišti je i traktován coby tragická divadelní hra o třech dějstvích, jež mají každé svou svébytnou dějovou i vizuální kompozici. Úvodní akt přináší seznámení s krutými vězeňskými podmínkami, pomocí nichž se dozorci snaží zlomit jednotný odpor stoupenců a sympatizantů myšlenek irské nezávislosti.
Prostřední má rozměr eticko-moralistní, kdy je v zhruba polovině děje na takřka patnáct minut znehybněna kamera a my v jediném nepřerušovaném záběru sledujeme dialog mezi Sandsem a knězem, otcem Dominicem Moranem.
Závěrečná třetina se dotýká posledních věcí člověka a je prodchnuta náboženskými i poetickými symboly, které ji mají dodat hlubší, duchovní dimenzi. Hejno černých ptáků a metaforická paralela s dětským orientačním běžcem, jenž zabloudil a ztratil cíl, jsou více než výmluvné.
Největší síla snímku tkví v jeho fyzičnosti. Díky dlouhým a mnohdy brutálním záběrům se vám dostane hluboko pod kůži. Skoro násilím vás vtáhne za špinavé vězeňské zdi a přinutí ucítit zápach cel vymalovaných výkaly, bolest úderů dopadajících na kostnatá těla... Kamera neuhýbá, nedovolí uniknout. Krátký únik za zeď je nekompromisně proměněn v šokující argument pro druhou stranu. Režisér a zároveň scenárista Steve McQueen má nesporný talent, i když jeho film asi (nadlouho) nebudete chtít vidět znovu. Svým dokonale úsporným stylem předvádí, nač mnozí režiséři dneška zapomínají: Někdy stačí ukázat jedinou věc a další tři vám naskočí. Otevřenost silnému zážitku je důležitým předpokladem.

Režie: Steve McQueen
Scénář: Enda Walsh a Steve McQueen
Kamera: Sean Bobbitt
Hrají: Michael Fassbender, Stuart Graham, Rory Mullen, Brian Milligan, Laine Megaw, Liam McMahon, Karen Hassan, Frank McCusker, Lalor Roddy, Helen Madden, Des McAleer, Ben Peel

Velká Británie / Irsko 2009, 96 minut